Hudba Konfederace
S písněmi šel do americké občanské války (The Civil War) Sever i Jih. Historie ale soudí že co zpíval Sever, dělalo pro náladu jeho vojska víc než co dělaly “rebelantské” písně” pro Jih.
Trochu historie: Ve válce proti sobě stály Unie a Konfederace. Unie byl svazek 20 severních států kde bylo otroctví nezákonné a 5 tzv. pohraničních států kde bylo silné procento obyvatel pro otroctví, ale které se k Unii připojily. Konfederace (Confederate States of America – CSA) bylo seskupení 11 jižních států které se odtrhly od Spojených států kvůli udržení otroctví. Podle Unie šlo o rebelii a tak bojovala za obnovu Spojených států, podle Jihu o legitimní vyhlášení nezávislosti které vedlo k “Válce Severní agrese” nebo “Válce mezi státy”.
Věc Unie tehdy definovala slavná píseň Battle Hymn Of the Republic. (Původně protestantský žalm zvaný Oh Brothers, Will You Meet Us On Canaan’s Happy Shore?). Přívrženci proti-otrokářského hnutí z ní před válkou udělali John Brown’s Body, ale proslavila se teprve s textem co napsala Julia Ward v r. 1861 pro časopis Atlantic Monthly. President Lincoln byl údajně při prvním poslechu pohnutý k slzám. Dnes je jedním z hlavních pochodů americké armády; u táborových ohňů mého dětství byla ale známá coby Černý muž. 
Battle Cry of Freedom, (Bojový křik svobody), složil v r. 1861 George F. Koot. Píseň se rychle rozšířila po armádě Unie a její melodie byla tak chytlavá, že jí začal zpívat s upraveným textem i Jih.
Flag Of Dixie, neoficielní hymna Konfederace, byla původně Dixie, sentimentální popěvek o krásách Jihu. Jihu se říkalo Dixie podle slova “dix” na starých jižních bankovkách (dix, francouzsky “deset”, neb francouzština byla dlouho po New Orleans a státě Louisiana široce rozšířená). Před válkou se hrála všude, údajně i na Inauguračním bále když přebíral úřad Abraham Lincoln. Snad podle černošského originálu jí v r. 1859 složil Dan Emmet, odpůrce otroctví. Díky její popularitě k ní zase v r. 1861 složil Albert Pike, brigádní generál Konfederace, text co mluví o právech Jihu a nutnosti zvednout zbraň za Dixie proti Unii.
Další písně Jihu byly Bonnie Blue Flag (text zde), The Southern Soldier Boy, Riding A Raid (text zde), Goober Peas (Buráky od KTO?) a The Yellow Rose Of Texas. Německá melodie O Tannenbaum, na Jihu známá a oblíbená, dostala na začátku války nový text; Maryland, my Maryland. Složil to mladík ze státu Maryland, přívrženec Konfederace, v období kdy byl jeho stát nominálně stále členem Unie. Jeho verze se spoluobčanům líbila natolik, že údajně ovlivnila jejich rozhodnutí Unii opustit. (Dodnes hymna státu Maryland, leč ve zkrácené a “očištěné” verzi).
Poslední velký hit této éry napsal Henry Clay Work (1832-1884) o úspěšném tažení co vedl generál Unie William Tecumseh Sherman napříč státem Georgia. Jmenuje se Marching Through Georgia – text zde. (V české verzi Hurá, jsme zpátky z výletu).
Po občanské válce hudba odrážela energii a opulenci rostoucího národa; na oslavu tzv. Druhého jubilea míru dal jistý Patrick Gilmore v r. 1872 dohromady orchestr co měl 10 000 muzikantů, 20 000 zpěváků a který dirigoval hostující Johann Strauss.
Brzy se ale začala prosazovat i vážná hudba, hlavně díky velkorysosti několika podnikatelů. Například vznik tělesa Boston Symphony Orchestra financoval v r. 1881 bankéř Henry L. Higginson, veterán občanské války, na svou dobu neuvěřitelnou sumou jednoho miliónu dolarů.
Kde se vzal “folk” a “country”.