Americké písně lidové a zrod “country music”
Čemu dneska říkáme americké “lidové písně” má původ v muzice přistěhovalců z Anglie, Irska a Skotska z americké oblasti Appalachian, zalidněnou hlavně jimi.
S otvíráním západní části Ameriky osadníkům ze Severovýchodu a Jihu (mezi kterými jich bylo z chudých oblastí jako Appalachia hodně), se tak některé původně evropské balady dostaly i na prérii.
Originály písní Západu jako “Streets Of Laredo” (“Kovbojův nářek”) a “Red River Valley” (“Červená řeka”) jsou z Irska nebo Anglie, jiné jako “Bury Me Not” nebo “Home On The Range” ale mohou být původní.
Kromě písní o kravách a pláních lid přidal koncem 19. stol. třeba písně o železnici a dolování. Skutečný “John Henry” byl černošský dělník, co vyhrál závod proti parní vrtačce v ražení skálou. Vybavený jen kladivem a ocelovým majzlíkem. “Casey Jones” byla zase figura spojená s železničním neštěstím v r. 1908.
Začátkem dvacátého století vynikl v podobném stylu muzikant Huddie William Ledbetter (1888-1949), alias Lead Belly (anebo Leadbelly). Minulost měl pestrou; usvědčený ze dvou vražd si odpykal sedm let na nucených pracích ve státě Texas.
Zůstaly po něm písně jako “Cotton Fields” (známá od Plavců), “Rock Island Line” a “Good Night Irene”. Ta poslední vynesla ku slávě v padesátých letech skupinu Weavers, kde začínal Pete Seeger. (Bavič a neústupný zastánce marxismu-leninismu).
Za první ukázky americké “country music” se považuje co zpívali ve dvacátých letech minulého století Jimmie Rodgers a Alvin Pleasant Delaney Carter (ten vystupoval s manželkou a švagrovou coby Carter Family).Po nich přišel Hiram Wiliams, Jr. (1923-1953), alias Hank. Z jeho produkce pamatuji českou verzi “I Am Long Gone Daddy” (snad “Odjíždím v dál”?), ale bylo toho určitě víc.
“Folk” se jako styl hudby začal prosazovat během Druhé světové; jednoduché melodie plus komentář na veřejné téma. Nejznámější figurou této scény byl Woodrow Wilson Guthrie (1912-1967), alias Woody. Jeho hit “This Land Is Your Land” má stopy protestantského žalmu “Oh, My Loving Brother” a v Americe skoro zlidověl. Guthrie to napsal v r. 1940 jako “protijed” široce populární vlastenecké písni “God Bless America”, kterou složil židovský přistěhovalec z Ruska Irving Berlin (o něm někdy jindy).
Kromě zpívání byl “Woody” zapojený do levicové politiky, psal sloupek pro plátek KS USA, ale údajně nebyl člen. Stal se vzorem “protestních” zpěváků folku další generace, ikdyž mentálně a zdravotně začal chřadnout už koncem čtyřicátých let. Osobně se mi od něj nejvíc líbí “Oklahoma Hills”.
Dobrý den, Napsat o Pete Seegrovi pouze-bavič a neústupný zastánce marxismu-leninismu- je až velmi zkreslující a zavádějící zjednodušení. Podívejte se prosím " k pramenům" Pete Seeger svůj život a názory vysvětluje osobně v dokumentárním filmu The Power of Song. Já si myslím že bez shlédnutí tohoto filmu nejsou znalosti o moderních dějinách Ameriky úplné a Peetův postoj nelze nazvat marxleninismem. Určitě ne ve smyslu jak jej chápou lidé se zkušeností života v reálném socialismu. Děkuji, Michal Spišák
Michale, děkuji za reakci a vítejte na stránkách. Tvorba co Pete Seeger prodává měla často politické pozadí a svůj levicový postoj on nikdy netajil (a coby občan USA ani nemusel). Své politické přesvědčení popisuje "komunista, ovšem v tom pravém slova smyslu – ne jak se to zatím provozovalo." Stalinův režim ale napomenul teprve v r. 2007 v písničce Big Joe Blues… Politika je částí jeho "veřejné osobnosti." Co považuji za zavádějící já je automaticky přisuzovat populárním americkým zpěvákům inteligenci nebo dobrou vůli; zvlášť ve věcech jako občanská práva nebo principy demokracie.