Když jsem vyrůstal, byla československá scéna převzaté americké muziky plná. V Americe jsem se pak divil, že tu znají české trampské. Anebo tu o “zemi plné mlíka.”
Hudba v severoamerických koloniích
Za první ryze americkou píseň, publikovanou v Evropě v r. 1777, se považuje popěvek Yankee Doodle. Melodie není původní a do Ameriky přišla s vojáky, které britská koruna poslala disciplinovat své koloniální poddané. “Yankee” byla jejich posměšná přezdívka pro americké osadníky – něco jako nevycválaný venkovan pochybného původu (s holandskou krví). Doodle je slovo pro čmárání, lelkování – v písni asi přezdívka. Pro posluchače legandarniho vysílání Voice of America/VOA, (Hlas Ameriky), zůstane ale Yankee Doodle především chytlavou znělkou.
Před začátkem americké války za nezávislost, (The American Revolutionary War, the American War of Independence), vyhrávala Yankee Doodle ve městě Boston s oblibou britská plukovní hudba. Dráždili tím publikum do té doby, než si píseň Američané přisvojili. V prvním střetnutí mezi americkou milicí a britskými vojáky v jisté vsi v kolonii Massachusetts už byla Yankee Doodle píseň americká a vlastenecká.
Pro Brity to tam dopadlo velice ostudně. Při jejich útěku směrem na Boston prohodil jeden z nich kolegovi “jak se mu líbí Yankee Doodle po americku”. Odpověď byla: “Zatracení drbani, zahráli nám to že se utancujem.”
Americká hymna
Star-Spangled Banner, (Hvězdami vyšperkovaný prapor), má také britský původ. Originálem je hospodská balada To Anacreon In Heaven. Ale text, který z ní udělal národní hymnu, má zajímavý původ. Napsal ho americký právník, přes noc zadržený na britské lodi. Bylo to během útoku Britů na americkou pevnost Fort McHenry, která chránila přístav Baltimore, za války známé coby War of 1812. Tu rozpoutala řada sporů o hranice v neosídlené Americe, o svobodu kde obchodovat a zvyk britského námořnictva chytat americké lodníky, “vracet” jim britské občanství a držet je jako nucené pracovní síly na svých lodích.
Zpočátku trpěly Spojené státy jednu porážku za druhou a v létě r. 1814 britská armáda dobyla Washington a vypálila Bílý Dům. Britská loď, na které byl zadržován autor, byla částí flotily která se měla vylodit, dobýt Baltimore a pomoct s konečným vítězstvím.
V cestě stála pobřežní pevnost Fort McHenry, nad kterou vlál extra velký americký prapor. Americký velitel dostal vzkaz že pokud se nevzdá, děla celé flotily srovnají pevnost se zemí. Kapitulaci měl ohlásit stažením praporu.
Noční boj co vznik hymny inspiroval
Američané se rozhodli bojovat, britská flotila se přiblížila a večer spustila celonoční bombardování. Autor přes noc pozoroval jak útok pokračuje, ale kvůli tmě, kouři a plamenům nebylo vidět jestli se americká pevnost drží nebo ne.
Teprve ráno uviděl že prapor stále vlaje a pevnost se nevzdává. (Prapor se zachoval a vystavuje ho National Museum of Američan History – Smithsonian).
Britské velení kvůli tomu vylodění odložilo a nakonec celou kampaň zastavilo, protože mezitím došlo k několika velkým porážkám ostatních britských sil. A tak autor, inspirovaný pohledem na vlající prapor, údajně sedl a napsal o tom píseň (text zde). Rozšířila se rychle a nakonec ji pres. Hoover prohlásil v r. 1931 za národní hymnu.
Jak si cizinci všímají, hraje se v Americe často a jeden zvyk je hrát ji před sportovním zápasem – ať je to školní utkání, nebo nějaký národní šampionát. Občan ji má poslouchat ve stoje, mlčky, s pravou dlaní položenou na srdci a prostovlasý. Vojáci a veteráni mohou salutovat.
Vědět o čem jsou slova americké hymny a jak vznikla dá lepší představu o tom, proč jsou Američané při poslechu často pohnutí, někdy i cizinci.
První americký skladatel
Narodil se v r. 1781 kupodivu v Krásném Buku (nebo v Schönbuchel) a jeho rodiště tehdy psali “rakouská provincie Bohemia.” Jmenoval se Anthony (Anton) Philip Heinrich a do Ameriky přišel potom, co mu napoleonské války zruinovaly výnosnou kariéru v bankovnictví. Amerika ho ale očividně inspirovala k tomu stát se v šestatřiceti hudebníkem, kterým už zůstal. “Otec Heinrich” napsal díla jako Tah amerických stěhovavých holubů, William Penn a jeho smlouva s Indiány, nebo Rozbřesk hudby v Kentucky.
V r. 1842 předsedal zakládající schůzi sdružení New York Philharmonic Society, pak koncertoval v Evropě, ale nakonec zemřel r. 1861 v New York City v chudobě.
První americký písničkář
se jmenoval Stephen Foster, (1826-1864). Napsal Swanee River, Hard Times, Nelly Was A Lady, nebo My Old Kentucky Home. Bob Dylan mluvil o jeho hudbě jako o hluboké inspiraci a novou verzi jedné staré písně co Foster kdysi napsal velice úspěšně představil Johnny Cash.
V ČSSR s jeho písní O Suzanna dělali slávu Plavci. Když zemřel coby alkoholik, sám a na dně, měl v kapse 38 centů a kus papíru s inspirací na novou píseň – “Drazí přátelé a něžná srdce…”
O písních z časů americké Občanské války zde.