Americké ústavní právo na zbraň

Civilistka a Hello Kitty AR-15

Druhý dodatek ústavy (Second Amendment) je podle Američanů buď ta nejsilnější pojistka občanských svobod, anebo největší ústavní omyl.

Jeho text říká: “Protože řádně sebraná domobrana je nezbytná pro bezpečnost svobodného státu, právo lidí vlastnit a nosit zbraně nebude omezováno.”

1636 Militia, Bay Colony – photo: National Guard Bureau

Historicky má zvyk být ozbrojený začátek v koloniální Americe. Díky tomu, že její americké kolonie byly pro britskou korunu dost z ruky, museli se osadníci od začátku spoléhat ve věcech obrany a bezpečnosti na sebe. Tak vznikla tradice amerických koloniálních domobran, zvaných “militia”. 

Člen domobrany byl osadník, “Muž minuty” (Minuteman) – někdo schopný a ochotný všeho nechat a v minutě být s mušketou a chlebníkem na cestě ke svému oddílu. (V Evropě podobná praxe slouží velice dobře Švýcarům). Své profesionální vojáky posílala britská koruna do kolonií jen když šlo o větší konflikt, jako French and Indian War (Francouzská a Indiánská válka, 1754-1763). Koloniální domobrany v takových případech bojovaly pod britskými generály, kteří je ale brali za druhořadé vojáky bez zkušenosti z evropských bojišť.

To změnila Americká válka za nezávislost, kterou naplno rozpoutala 19. dubna 1775 právě střelba mezi oddílem domobrany kolonie Massachusetts a oddílem pravidelné britské armády (British Regulars). Britové měli za úkol konfiskovat vojenské sklady co domobrana udržovala v několika venkovských městech. Když se o to pokusili, narazila kosa na kámen.

První střetnutí s britskými vojáky.

Po vyhrané válce za nezávislost sice Američané ve své ústavě pro nové Spojené státy pravidelnou národní armádu uzákonili (tehdy v počtu 625 mužů, na víc nebyly peníze), ale zároveň spoléhali, že hlavní síly dodá v případě ohrožení zase domobrana. Služba v domobraně předpokládala svobodu být ozbrojený a právo zbraně vlastnit a nosit.

Vedle tohoto pragmatického důvodu Otci Zakladatelé ale uvedli další argument, tentokrát silně revolučního rázu. Jeden z autorů Druhého dodatku, George Mason, prohlásil při debatě o ratifikaci nové ústavy ve svém domácím státě Virginia: “Ptám se, pánové, co je milice? Je to celý národ. Odzbrojit národ je nejlepší a nejúčinnější způsob jak ho zotročit!”

(Nutno poznamenat, že s údělem otroka byl George Mason důvěrně seznámený, neb jich řadu vlastnil. Jemu ke cti ovšem hlasoval pro zastavení obchodu s otroky a věřil, že otroctví časem zmizí “přirozenou cestou”).

Americká kultura, jako každá křesťanská kultura, nemá iluze o lidské nátuře; jsme poškozené zboží a nebýt Boží milosti, kdo ví jak dlouho bychom na tomto světě vydrželi. Američtí Otci Zakladatelé věděli že vlády se mění a občanské svobody jsou v historii výjimkou, ne pravidlem. Věřili že jejich ústava dává lidem maximální ochranu jejich svobod, ale zároveň chtěli lidem nechat fyzické prostředky, kterými by svá práva mohli v případě selhání republiky a nástupu tyranie bránit .

Smyslem Druhého dodatku, práva na zbraň, není jen dát občanovi přístup k nářadí pro sebeobranu, sport nebo lov. Druhý dodatek má zajistit, že stát nedrží monopol na násilí.