Američané a jejich Den nezávislosti

yorktown surrender

Bitva o Yorktown – britská kapitulace.

Den nezávislosti se oficiálně jmenuje Independence Day, ale běžně se mu říká Fourth of July (Čtvrtý červenec).

Oslavuje den, kdy zástupci občanstva všech třinácti britských kolonií v Severní Americe vyhlásili ve městě Philadelphia během válčení s britskou korunou v r. 1776 nový státní útvar – Americkou republiku.

Originál dokumentu o nezávislosti s podpisy zástupců jednotlivých kolonií, The Declaration of Independence, považují Američané za svůj “rodný list.” Kdo jsou, jak se jejich země jmenuje a proč se to stalo.

Deklaraci otvírají dvě klíčové a pro Západní civilizaci revoluční věty: 

“Pokládáme za samozřejmé tyto pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a sledování osobního štěstí.”

“Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou…”

Jinými slovy, mé občanství se rovná tvému, svobodný jsem se narodil a vládnout si nechám pouze s mým souhlasem.

Poprvé v historii lidstva se tak objevil koncept lidských práv a navíc jako odůvodnění vzniku nového státu.

Stav Americké republiky byl nejistý do r. 1781, kdy George Washington,ve své funkci vrchního velitele amerických ozbrojených sil (hlavně vojsko zvané Continental Army)udělil Britům katastrofální porážku u města Yorktown, v kolonii Virginia. Následkem toho britské impérium definitivně rozeznalo Spojené státy v r. 1783 dohodou zvanou Treaty Of Paris. 

Kdo byli lidé kterým celkem pohodlný, ne-li záviděníhodný status koloniálního občana Britského impéria vadil tolik, že riskovali otevřenou rebelii? 

Deklaraci nezávislosti podepsalo padesát šest Američanů, příslušníků solidního, středního stavu. Právníci, obchodníci, statkáři – převážně anglikáni, ale i jeden katolík. Vesměs muži zámožní a respektovaní, s příjmy co měla v osmnáctém století ještě tak část evropské aristokracie. Průměrný věk signatáře bylo čtyřiačtyřicet, ale několika z nich bylo jen něco před dvacet, jen dva byli bezdětní. Každý z nich věděl, že zatímco úspěch “Americké revoluce”  stav jejich financí a životního stylu zásadně nezmění, její neúspěch je zničí. Přesto si veřejně podepsali rozsudek smrti – trest, co britská koruna během válečného stavu automaticky udílela za rebelii a velezradu.

Otci Zakladatelé (The Founding Fathers) ukázali světu jak založit nový stát navzdory jedné z nejvyspělejších a nejsilnějších evropských velmocí a to se stylem, kterému Francouz říká “sang-froid”. 

Korpulentní zástupce kolonie Virginia, Ben Harrison, vtipkoval při podepisování deklarace s krátkým a hubeným zástupcem kolonie Massachusetts jménem Elbridge Gerry, že ..”díky velikosti a váze mého těla zemřu za pár minut a budu s anděly, ale Vy, díky lehkosti vašeho, budete tancovat ve vzduchu hodinu nebo dvě než skonáte.” Tehdy nejbohatší Američan John Hancock, předseda sjezdu, se podepsal extra velkým písmem a traduje se, že to komentoval slovy “aby to jeho veličenstvo přečetlo bez brýlí a mohlo zdvojnásobit tu odměnu co na mne vypsalo.”

Text Deklarace nezávislosti končí jejich osobním, nekompromisním prohlášením:

“A k podpoře této deklarace, s pevným opřením o ochranu Boží prozřetelnosti, si vzájemně zaslibujem jeden druhému naše životy, majetky a naší posvátnou čest.” 

Britská koloniální správa je vzala za slovo. Devět z nich “Americkou revoluci” nepřežilo a pět Britové zatkli a věznili v mimořádně tvrdých podmínkách. Řada byla často na útěku, jeden ze signatářů tak ztratil stopy po manželce a svých třinácti dětech. Dvě z manželek prošly britskou vazbou a “brutálním zacházením”, dvanácti signatářům Britové vypálili domy a sedmnáct přišlo o všechen majetek.

Čeho Otci Zakladatelé dosáhli sepsáním Deklarace nezávislosti a později, v r. 1787, Ústavy Spojených států, bylo zakotvit novou republiku na právních základech, co unikátně vyvažují práva a svobody jednotlivce se zájmem většiny. Důkazem jejich soudnosti je, že tyto dva dokumenty zůstávají dodnes nejvyšším americkým zákonem.

Den nezávislosti začala Amerika oslavovat hned při prvním výročí, ale národní svátek (placené volno) je to od r. 1938. Pro zajímavost, jednu z prvních velkých veřejných oslav držela farnost Moravského bratrstva ve městě Salem, stát North Carolina. V r. 1783 uspořádala veřejný koncert co dal dohromady jistý Johann Friedrich Peter, který program nazval “Žalm radosti”. 

Dneska se slaví jako rodinná sešlost a piknik, vojenské základny dají dělostřelbu (jedna rána za každý stát) a skoro každé město a obec pořádá ohňostroje a průvody. Většina lidí vyvěsí americkou vlajku.


(Vynikají televizní seriál na téma Americké revoluce je John Adams – vřele doporučuji).

declaration of independence gw copy

Kopie Deklarace, kterou dostal George Washington

 

 

Leave a Reply

Your email address will not be published.