S písněmi šel do americké občanské války (The Civil War) Sever i Jih. Historie ale soudí, že co zpíval Sever dělalo pro náladu jeho vojska víc než co dělaly “rebelantské písně” pro Jih.
Když Sever válčil s Jihem
V té válce proti sobě stál Sever (USA, Union) a Jih (CSA, Confederate States of America, Confederacy). Předmětem sporu byla budoucnost otrockého stavu. Protože americká ústava o zákonnosti otroctví nic neříkala, tak mohly jednotlivé státy toto “zvláštní zařízení” (peculiar institution) udržovat podle svých představ. Časem to vedlo k tomu, že Jih přestával držet s většinou Ameriky krok. Jiný způsob života, jiné podmínky pro podnikání a obchod, jiný druh společnosti.
Bohu žel, kvůli ohromné světové poptávce po americké bavlně se na Jihu otrocká práce vlastníkům vyplácela. Všude jinde hospodářsky rozvinuté společnosti už dávno poznaly že otroctví je nejenom zlo, ale jako zdroj pracovní síly je velice neproduktivní. Jih se naopak obával, že by jeho ekonomika bez otrocké práce kolabovala. Jejich běžný argument byl: “Nám se také otroctví moc nelíbí, ale kdo by jinak sklízel bavlnu?”
A tak se v r. 1861 seskupení 11 jižních států od Spojených států kvůli udržení otroctví odtrhlo. Podle Unie šlo o rebelii a tak bojovala za obnovu Spojených států. Podle Jihu o legitimní vyhlášení nezávislosti, na které Sever odpověděl “Válkou Severní agrese” (The War of Northern Aggression) nebo “Válkou mezi státy” (War Between the States).
Prapor jižního pluku dobrovolníků
Písně Severu
Věc Unie tehdy definovala slavná píseň Battle Hymn Of the Republic. Původně to byl protestantský žalm zvaný Oh Brothers, Will You Meet Us On Canaan’s Happy Shore? Přívrženci proti-otrokářského hnutí z toho před válkou udělali John Brown’s Body, ale píseň se proslavila teprve s textem, co napsala Julia Ward v r. 1861 pro časopis Atlantic Monthly. President Lincoln byl údajně při prvním poslechu pohnutý k slzám. Dnes je jedním z hlavních pochodů americké armády; u táborových ohňů mého dětství byla ale známá coby Černý muž.
Battle Cry of Freedom, (Bojový křik svobody), složil v r. 1861 George F. Koot. Píseň se rychle rozšířila po armádě Unie a její melodie byla tak chytlavá, že jí začal zpívat s upraveným textem i Jih.
Písně Jihu
To Arms In Dixie, neoficielní hymna Konfederace, byla původně Dixie’s Land, veselý popěvek o krásách Jihu. Jihu se říkalo “Dixie” podle slova dix na starých jižních bankovkách (francouzsky “deset”), neb francouzština byla dlouho po New Orleans a státě Louisiana široce rozšířená. Před válkou se hrála všude, údajně i na bále když přebíral úřad Abraham Lincoln. Snad podle černošského originálu jí v r. 1859 složil Dan Emmet, odpůrce otroctví. V r. 1861 jí dal nový název Albert Pike, brigádní generál Konfederace, s textem o právech Jihu a nutnosti zvednout zbraň za Dixie.
Další písně Jihu byly Bonnie Blue Flag, (text zde), The Southern Soldier Boy, Riding A Raid, (text zde), Goober Peas a The Yellow Rose Of Texas. Německá melodie O Tannenbaum, na Jihu známá a oblíbená, dostala na začátku války nový text; Maryland, My Maryland. Složil to mladík ze státu Maryland, přívrženec Konfederace, v období kdy byl jeho stát nominálně stále členem Unie. Jeho verze se spoluobčanům líbila natolik, že údajně ovlivnila jejich rozhodnutí Unii opustit.
(Dodnes hymna státu Maryland, leč ve zkrácené a “očištěné” verzi).
Triumf Unie
Posledním velkým hitem této éry byla píseň Marching Through Georgia – text zde. Napsal Henry Clay Work (1832-1884), byla o úspěšném tažení co vedl generál Unie William Tecumseh Sherman napříč státem Georgia. (V české verzi Hurá, jsme zpátky z výletu).
Po občanské válce hudba odrážela energii a opulenci rostoucího národa. Na oslavu “Druhého jubilea míru” dal jistý Patrick Gilmore v r. 1872 dohromady orchestr co měl 10 000 muzikantů, 20 000 zpěváků a který dirigoval hostující Johann Strauss.
Brzy se ale začala prosazovat i vážná hudba, hlavně díky velkorysosti několika podnikatelů. Například vznik tělesa Boston Symphony Orchestra financoval v r. 1881 bankéř Henry L. Higginson, veterán občanské války, na svou dobu neuvěřitelnou sumou jednoho miliónu dolarů.
Kde se vzal “folk” a “country”.