Případ Snowden

By | January 4, 2014

Kdykoliv hledá Američan politický exil u levicových či autoritativních režimů, soudím na hlubokou naivitu anebo duševní poruchu. Tak mi zprvu připadal i Edward Snowden.

Jak se proslavil?

Asi tři měsíce držel coby zaměstnanec soukromé firmy pracující na státních zakázkách povolení k přístupu k tajeným informacím. Množství tajných informací zcizil, dal k dispozici tisku a opustil USA hledat ochranu v Rudé Číně a posléze v Putinově Rusku.

Udělat to vládám obou zmíněných zemí, byl by on a jeho blízcí už půl roku nezvěstní. Na otázky médií “co se stalo” by vládní mluvčí krčili rameny – “ni slůcha, ni důcha”. Americká vláda, zákonodárci, justice a média místo toho vedou veřejnou debatu. Téma je jestli, coby zbývající supervelmoc, má USA něco takového jako sběr informací o spojencích a protivnících vůbec dělat.

Pro a proti

Zastánci toho co Snowden udělal (jsou i na pravici) tvrdí, že NSA (národní rozvědka co analyzuje elektronické komunikace), nezákonně získávala osobní informace. Proto je tato ostuda OK a povede k její přestavbě a obrození.

Jeho kritikové soudí, že Snowden je zrádce co těžce poškodil schopnosti amerických rozvědek chránit občany Spojených států a legitimní zájmy jejich země. (Což není v blížící se éře kapesních nukleárních náloží, privátních dronů a “asymetrického” ohrožování populací civilizovaných zemí bandami fanatiků malý úkol).

Na co Snowden poukazoval

Debata se točí kolem dvou hlavních bodů:

K prvnímu bodu se nedávno vyjádřil federální sudí Richard Leon rozhodnutím, že sledování elektronického provozu “může být neústavní“. Jestli má ale soud co sudí Leon řídí pravomoc rozhodovat o této věci je sporné. Do dnešního data rozhodlo 15 ostatních soudců v 35 podobných případech ve prospěch NSA.

Klíč je v tom, že záznam že benzínová pumpa ve státě Nebraska volala 14 dní dvakrát denně tabáčnictví v Mogadišu spadá do katerorie “údaje o údajích”, nebo “metadata”. To považuje americká justice za informaci ne veřejnou, ale zároveň ne za úplně privátní, protože neidentifikuje osoby a nezaznamenává obsah hovorů. Americký Nejvyšší soud rozhodl v roce 1974, že vládní agentury pro sběr “metadat” soudní povolení nepotřebují.

Ve druhém bodě není jasné, proč by měli mít v této věci členové cizích vlád stejnou ochranu jako američtí občané. Veterán z Mossad k tomu údajně poznamenal: “ … vy odposlouchávate nás, my odposloucháváme vás. My ale nemáme tak ukecané techniky.”

Ve své vánoční zdravici v prosinci 2013 Snowden řekl, že “americká vláda sleduje vše, co děláme.” Nesmysl a věc nemožná. Dále řekl, že “děti co dnes vyrůstají, nikdy nepoznají co to je mít vlastní, soukromý prožitek – myšlenku nikde nezaznamenanou a nerozebranou” – další nesmysl. Jeho tvrzení, že americká vláda dělá co předpověděl George Orwell, svědčí jen o tom že jeho věci buď nečetl, anebo je nepochopil. Co má s ochranou soukromí dělat americká politika na Středním Východě nebo věznice na Guantanamo také neobjasnil. Můj dojem byl že patří mezi ty americké exulanty, co skutečně mají Spojené státy za Velkého Satana.

Za svobodnější společnost?

Pomáhají Snowden a jeho příznivci věci občanských svobod? Podle mne pomáhají hlavně tzv. pokrokovým silám, bojujícím proti americkému imperialismu a nezkrocenému kapitalismu (tedy nezávislosti a prosperitě svobodného světa).

Nobelova cena míru, která podobné zásluhy ctí, mu zatím unikla. (Navrhnut jedním švédským sociologem ale byl). Proč ho tedy nepoctít vzkříšením Mezinárodní Leninovy ceny míru? Pro řadu z těch, pro které je Snowden hrdina, mívala Leninova cena (do roku 1956 Mezinárodní Stalinova cena za posilování míru mezi lidmi) po světě prestiž. Jejím posledním laureátem byl Nelson Mandela a dostaly ji i tak mírotvorné, mimořádné figury jako gen. Ludvík Svoboda, Prof. PhDr. ThDr. Josef Lukl Hromádka, Angela Davis, Jánoš Kadar, nebo Fidél Castro. Cena sice zanikla se Sovětským svazem, ale nepochybuji že pro presidenta jakým je Vladimír Putin by byla její rehabilitace maličkostí (spolu s ostatními relikviemi té éry).


18.3. 2014 se Snowden zúčastnil formou telekonference sjezdu organizace TED. Její uvaděč Chris Anderson po jeho vystoupení poznamenal: “Jestli chce NSA odpovědět, prosím ať to udělá.” 

20.3. 2014 jim za NSA formou video rozhovoru odpověděl jeden z jejích zástupců ředitele, Richard Ledgett. Jeho projev je zde, doporučuji.


Přidáno 9. září 2025: Snowden je podle všeho stále v Rusku. V r. 2013 tam dostal dočasný asyl, v r. 2017 si tam vzal Lindsay Mills, mají dvě děti. V r. 2020 mu ruská vláda dala trvalý pobyt. V r. 2022 se stal ruským občanem, díky dekretu co vydal Putin.

3 thoughts on “Případ Snowden

  1. Hana

    Tak to je hodne hezky napsane se spoustou faktu, ktera nejsou uplne vseobecne znama, hezke shrnuti pripadu toho tvora. Diky.

    Reply

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *