Americký slovník nemá výraz pro škodolibost

Výraz pro radost z cizího neštěstí, nehody a neúspěchu v americké angličtině chybí. Sečtělý Američan si od konce 19. stol. půjčuje německé “Schadenfreude”, ale normální americkou reakcí bývá empatie, ne škodolibost.

Pověstmi opředená americká tvrdost je stále namířená na škůdce, ne sousedy. Ne že by byla americká nátura vůči škodolibosti imunní, ale je to něco, co americké matky netrpí a čemu se vždy přisuzuje zlý úmysl.

Nejblíže ke škodolibosti má americký výraz “gloating.” I když sloveso “to gloat” také znamená zjevnou radost z výhry nebo protivníkova pokoření, narozdíl od škodolibosti může být míněné i přátelsky a jde o jednání, ne stav mysli. Naopak slyšet od někoho česky, s úsměvem “máte smůlu” vás nenechá na pochybách, že se díky vaší smůle cítí chytřejší, silnější a atraktivnější.

Jestliže americká řeč pocit škodolibosti potlačuje, velice často používá její protipól. “Good for you” znamená, že nás těší bližního úspěch, ne neúspěch.

Například Joe řekne “I’ve got raise!” (“Přidali mi!”) a Jim odvětí “Good for you!” (“Tak to máš dobrý!”) Volně přeloženo také jako “jsem rád žes uspěl”, “dobře jsi udělal” nebo “je ti přáno”. Myslím, že za absenci amerického termínu pro škodolibost může jednak fakt, že středostavovské mravy v Americe vždy silně ovlivňovalo křesťanství, jednak to, že během své krátké historie byl Američan tak často ve stejné lodi jako jeho soused. Proto také většinou nesdílí evropskou posedlost stavem, příjmem a společenskými bariérami – tu pochmurnou teorii “sociálních nůžek”.