Amerika není demokracie

By | October 4, 2011
Velká pečeť Spojených států

Americké státní zřízení se často popisuje coby “demokracie”, tedy vláda většiny (“buržoazní demokracie” pro nás pamětníky). Chyba! Amerika je republika a rozdíl stojí za rozvinutí.

Republiku, demokracii, nebo co?

V r. 1787 poslalo voličstvo ze třinácti států nových United States of America delegáty do města jménem Philadelphia nahradit ústavu. Provisorní americká ústava z r. 1777 (Articles of Confederation) se z mnoha důvodů neosvědčila.

Americká vláda byla bez peněz, bez autority vybírat daně, bezmocná soudit pře mezi jednotlivými státy a neschopná platit národní armádu v počtu 625 mužů. Nedokázala ani vykoupit americké občany (převážně posádky amerických obchodních lodí), které držely jako rukojmí pirátské sultanáty na pobřeží dnešní Lybie, Alžíru, Maroka a Tunisu. Byla zadlužená cizím vládám a vlastním občanům. Američané stále neměli jasnou představu o tom, co jejich americké občanství znamená.

Sjezd přijít s ústavou

Zasedání bylo nazvané U.S. Constitutional Convention (ústavní sjezd), nebo také Philadelphia Convention. Předsedou sjezdu byl zvolen George Washington, statkář, bývalý vrchní velitel amerického osvobozeneckého vojska zvaného Continental Army.  Klíčovým bodem v debatách Američanů o nové americké ústavě byl poměr mezi mocí občana a mocí státu.

Říká se, že během jednání zastavila na ulici před halou sjezdu americká měšťanka jednoho z delegátů a zeptala se “Pane Franklin, co nám dáte?” Benjamin Franklin odvětil “Republiku, madam, pokud si jí dokážete udržet.”

Benjamin Franklin

Nová ústava

Výsledek sjezdu nakonec překonal očekávaní všech přítomných. Ústava zavedla silnou ústřední vládu, kde ale státní moc mezi sebou “vyvažovaly” tři větve – výkonná, zákonodárná a soudní. Podle tohoto principu, zvaného separation of powers (oddělení pravomocí) vznikl úřad presidenta, uspořádání států coby federace, systém dvou sněmoven (jedna sněmovna s rovným zastoupením za každý stát, jedna se zastoupením podle počtu obyvatel ve státě) a nejvyšší soud.

Proč ústavní dodatky

James Madison

Po zveřejnění nové ústavy, (která stále platí), jí bylo nutné ratifikovat sněmovnami všech třinácti států federace – a tady začal národ pochybovat. Na jednu stranu se mu líbil elegantní a srozumitelný model federální vlády, na druhou stranu se nezávislý osadník obával omezení svých nových svobod. Tyto obavy sdílela řada Otců Zakladatelů. Jeden z nich, jistý James Madison, přednesl v r. 1789 návrh aby U.S. Congress sepsal výčet deseti občanských práv a připojil ho k ústavě coby “dodatek”.

Tak se stalo a tento dodatek je známý coby Bill of Rights (Listina práv). Jeho uzákonění skutečně s ratifikací pomohlo a ústavu nakonec všechny státy schválily. Bill of Rights zákonodárcům několikrát říká co je mimo jejich pravomoc. Kde ostatní ústavy omezují co má povoleno občan, tam americká ústava omezuje co má povoleno stát.

Jediný způsob změny nebo přidání ústavního dodatku je dostat pro návrh 2/3 většinu v obou federálních sněmovnách a do sedmi let většinu ve 3/4 z padesáti sněmoven státních. Formulovat propozici co dostane tak široký mandát se v americké politice povede velice zřídka. (O upravení prvních deseti dodatků nebude seriózní politik vůbec mluvit).

Listina práv

Když se řekne Bill Of Rights, tak se Američanovi vybaví z Dodatků většinou tyto:

  • First Amendment (První)Svoboda vyznání, svoboda slova a tisku, svoboda shromažďování a právo posílat vládě petice
  • Second Amendment (Druhý) – Svoboda vlastnit a nosit zbraň
  • Fourth Amendment (Čtvrtý) – Ochrana soukromí před neoprávněným prohledáváním nebo domácí prohlídkou
  • Fifth Amendment (Pátý) – Práva občana během justičního nebo policejního zákroku (nevinný dokud soudně neusvědčený), zákaz mimosoudního postihu, právo nevypovídat pokud by se tím obžalovaný obvinil, právo nebýt připraven státem o majetek bez náhrady
  • Tenth Amendment (Desátý) – O čem ústava nemluví, tam rozhodují občané sami, anebo jejich stát

Po 220 letech má ústava dodatků dvacet sedm; namátkou třináctý dodatek zrušil otroctví, osmnáctý zavedl Prohibici a dvacátý první ten osmnáctý zase odvolal.

Je americký občan svobodnější?

Američané tedy neříkají svému státnímu zřízení “demokracie”, ale “americká republika”; druh vlády, kde většina automaticky nerozhoduje. Podle nich demokracie prosazuje zájem většiny, republika před zájmy většiny jednotlivce chrání.

Pro srovnání, v českých zemích vládl v r. 1787 Josef II a za občanské svobody se považovaly jeho reformy z r. 1781; zrušení nevolnictví, Toleranční patent a omezení cenzury.

Nakonec jeden citát z neznámého amerického zdroje:

“Demokracie je když dva vlci a jedno jehně hlasují co bude k večeři. Svoboda je když dobře ozbrojené jehně hlasovat odmítá”. *

* Upravil V. Bláha

Originální znění popsaných Dodatků:

  • První“Kongres neutvoří zákon co by zavedl náboženství, anebo zakázal jeho volné následování, ani zákon omezující svobodu slova nebo tisku, ani neodepře lidu právo se pokojně shromažďovat a právo posílat vládě petice aby napravila křivdy.”
  • Druhý – “Protože řádně sebraná* domobrana je nezbytná pro bezpečnost svobodného státu, právo lidí vlastnit a nosit zbraně nebude omezováno.” (“řádně sebraná” tehdy znamelo řádně vyzbrojená)
  • Čtvrtý“Právo lidí na ochranu své osoby, domu, listin a předmětů před neodůvodněnými prohlídkami a konfiskacemi nebude porušeno, a povolení k tomu bude vydáno pouze kvůli pravděpodobné kauze, podepřené přísahou a podrobně popisující místo kde hledat a osoby nebo věci které zajistit.”
  • Pátý – “Nikdo nebude souzen pro hrdelní nebo jinak těžký zločin bez přítomnosti poroty, kromě případů které se staly v pozemních nebo námořních silách, nebo v milici během aktuální služby za války nebo obecného nebezpečí, ani nebude nikdo souzen pro ten samý zločin podruhé, pod hrozbou ztráty života nebo končetiny, ani nebude přinucen v žádném kriminálním vyšetřování svědčit proti sobě, ani nebude připraven o život, svobodu, nebo majetek bez řádného projednání, ani nebude soukromý majetek odebrán pro obecné užívání bez spravedlivé úhrady.”
  • Desátý“Pravomoci nedelegované Spojeným státům ústavou, anebo jí nezakázané státům, jsou vyhrazené jednotlivým státům – nebo lidu.”

3 thoughts on “Amerika není demokracie

  1. Vit

    Moc pěkný článek Martine. Díky!!!

    Ten citát o vlcích a jehněti je výstižný, já je ale znám v poněkud modifikované podobě:

    "Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují,co bude k večeři.

    Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně hlasovat odmítá".

    Reply
  2. Anonymní

    Článek je sice pěkný,ale myslím,že nám ve staré Evropě je nám bližší Švýcarsko.Amerika začala o kus dál než my .A měli jsme příležitost.Dal nám ji Wilson prezident USA v roce 1918.A zklamali jsme na celé čáře.Ale je třeba dodat,že nejen my,my jsme nebyli vyjímka v té tehdejší Evropě.byli jsme jen "malým hráčem"!

    Reply
  3. Martin Horsky

    Anonymní, díky za komentář. Švýcarský model co dává důraz na "přímou demokracii"/referenda zatím žádná evropská země nepřevzala. Proč si myslíte, že je bližší českému chápání občanské společnosti než americký důraz na práva jednotlivce? Navíc moderní Helvetskou republiku založila francouzská vláda, co švýcarské kantony v r. 1789 okupovala. Švýcarskou ústavu ji dala podle své, kterou pomáhal sepsat pro revoluční Národní shromáždění Američan Thomas Jefferson. President Wilson sice pomohl prosadit založení Československa, ale československá ústava byla v podstatě kopii francouzské pro svou Třetí republiku. Myslíte že ústavy Švýcarska, Francie a České rep. dávají občanovi více svobody než americká, nebo méně?

    Reply

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *