Indian Summer, (Indiánské léto) na americkém Severovýchodě trvá od konce srpna do poloviny října nebo i dál. Pro mnohé to nejlepší období – kvůli počasí a kvůli barvám.
Indiánské léto?
Výraz Indiánské Léto se začal používat během tzv. Francouzské a Indiánské války v 18. stol. (French and Indian War). Byl to konflikt mezi britskou a francouzskou stranou v severní Americe (známý románem Poslední Mohykán). Pozdní léto a podzim před napadáním sněhu byl údajně čas indiánských vpádů – od toho tedy “indiánské léto”.
Časem se ale původní význam vytratil a Indiánské Léto znamená hlavně pomalý a většinou příjemný přechod k zimě. V první řadě je to úleva od veder. I v severovýchodní části Ameriky je v červenci a srpnu běžně 30-35 stupňů, někdy i několik dní a nocí za sebou, plus vysoká vlhkost vzduchu. Suché teplo je vítanou změnou, hlavně v blízkosti pobřeží.
Kam za ním?
Neobyčejně půvabným Indiánským Létem je známá Nová Anglie (New England) – region šesti malých a menších států: Connecticut, Maine, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island a Vermont. Podzim tam bývá bez dešťů a mlh, dny jsou jasné a slunce hřeje a nepálí (24-28 stupňů).
Dovolená během Indiánského Léta neznamená jenom příjemné počasí, ale i poloprázdné pláže a hotely. Moře sice už koncem září na koupání pomalu přestává být, ale čas je to ideální pro cyklistiku, pěší túry, nebo tzv. road trips – autovýlety.
Projížďky po Nové Anglii časuje barvení listů; zhruba od konce září do začátku listopadu. Díky javorům a několika zvláštním, místním druhům listnatých stromů to je podívaná.
Za listím a javorovým cukrem
Trasy vedou hlavně po okresních a obecních silnicích kde jsou vedle lesů a hájů k vidění historické vsi a malá města, někdy i 150 let stará! Z jihu je region v dosahu skrz New York City, ze severu skrz Boston. . Jak se barvy mění a kudy jezdit se dá v sezóně lehce najít online. Hesla jako New England, foliage, nebo leaf peepers (dá se snad přeložit jako “listokukové”) dodají co potřeba. Pro náročné jsou k motoristice alternativy jako lety balónem nad barevnou scenérií, nebo túry koňmo po zarostlých dřevorubeckých stezkách v kopcích státu Vermont.
S koncem Indiánského Léta přijde výroba javorového syrupu z mízy Javoru cukrového.
Američané často vozí plechovky s javorovým syrupem do zahraničí, jako vzorek něčeho ryze amerického (je to potíž na něco přijít). Pokud vás tedy někdo javorovým syrupem obdaruje, polévají se tím lívance, někdy vanilková zmrzlina nebo jogurt – a to je asi tak vše.
Kdo se ocitne v září a říjnu v Nové Anglii, ať uváží nechat si pár dní na výpravu za listnatou krásou.