Na přísaze nových Američanů

Jak se provádí

Řízení probíhalo v městě Boston, v historické budově Faneuil Hall. Dnes je to část populární turistické a trhové zóny.  Asi 300 osob z šestasedmdesáti zemí tam prohlásilo, že se “absolutně a zcela” zříkávají všech závazků k “jakémukoliv cizímu vladaři, potentátu, státu nebo svrchovanosti, jejímž poddaným nebo občanem jsem dosud byl.” 

Mimo jiné slíbili že budou “podporovat a bránit ústavu Spojených států”, “zvednou zbraň za Spojené státy pokud je zákon požádá” a že tyto povinnosti na sebe berou “dobrovolně, bez vnitřních výhrad a bez úmyslu se jim vyhnout”.

Naturalization Ceremony (snad “obřad naturalizace”) znamená že americká vláda potvrzuje váš nový občanský stav. Přistěhovalcova nátura je teď dostatečně americká a tak ho národ (zastoupený svou vládou), bere mezi sebe coby rovnoprávného občana.

Přistěhovalce zastupuje úředník sekce zvané U.S. Citizenship and Immigration Services amerického “ministerstva vnitra” (U.S. Department of Homeland Security) a přísahají federálnímu soudci. V tomto případě to byla mladá dáma, co se s námi podělila o několik dojmů. Jednak to byla její první “naturalizace”, jednak to má pro ní zvláštní význam, protože její rodiče přišli do Ameriky z ostrova Jamaica. Poblahopřála všem kandidátům a pak přečetla v abecedním pořádku odkud každý byl. První země byl Afghánistán a došlo i na zemi českou a slovenskou.

Co nový Američan slibuje?

Přistěhovalectví je a bylo částí americké kultury. George Washington, první president Spojených států, prohlásil že:” Ňadra Ameriky přivinou nejen cizince majetného a úctyhodného, ale i utiskované a pronásledované všech národů a vyznání, které zveme podílet se s námi na všech našich právech a výsadách, pokud svou slušností a správným jednáním dávají dojem, že si tento požitek zaslouží.”

Bere Amerika cizince časem za své?

Současný Američan uvažuje podobně jako George Washington – americká kultura je obecně velmi tolerantní co se týče “rozlišnosti”. Navíc skoro každý zná někoho z rodu nebo z práce co přišel odjinud a “slušnost a správné jednání” mu nechybí.

Co mu ve věci přistěhovalectví vadí (a o čem nerad mluví) jsou situace, kdy přistěhovalci vymáhají zvláštní ohledy. To, že si třeba soukromý spolek jako Polish Falcons of America (Polský Sokol) koupí fotbalové hříště a klubovnu, je OK – podívejte jak se snaží. Ale kde federální vláda nařídí, že volební obvod musí za určitých okolností nabídnout volení ve španělštině – to už lidem vadí. Tady argumentuje “proč mám někomu platit extra tisk volebních materiálů, překladatele a byrokraty? – když neumíš anglicky, nepleť se do veřejné debaty.”

Závěrem; ačkoliv se americká společnost dá nazvat “mnohokulturní”, dominantní kulturu má jen jednu. Rozený Američan má nejblíž k rozenému Američanovi (chtě – nechtě).