Vejce, slanina, brambory.
Šupinky zalité mlékem zůstávají pro Američana stále línou náhražkou skutečné snídaně. Dříve bývala (a stále je) i jiná. Založená na tuku a bílkovinách, vejce, slanina, případně klobáska.
Pravé posnídání
Proto nabízí k skutečné snídani po celé Americe jídelní zařízení vybavená dlouhou grilovací deskou/plotnou (griddle) asi toto:
- Dvě vajíčka, smažená (míchaná, nebo na způsob “volského oka”)
- Dva nebo více krajíčků měkkého, bílého chleba, vysušené coby toast, máslo, zavařeniny
- Hrnek kávy (slabé, ale zato často bezedný), s mlékem nebo smetanou
Na lístku snídaní také bývají:
- Lívance polité imitací javorového syrupu a máslem
- Sklenka pomerančové šťávy
- Plátky slaniny, osmažené do sucha, anebo malé vepřové uzenky
- Nakrájené osmažené vařené brambory (home fries)
- Miska míchaného kompotu
Na severu státu Maine může být přílohou talíř vařených bílých fazolí, na Jihu vařené kukuřičné vločky (grits). Pokud jeden věří jídelním lístkům tady na Severovýchodě, tak omelety plněné šunkou, cibulí, paprikou a sýrem jsou “Západní”. Ale menu na skutečném Jihozápadě má na ranním lístku vlastní speciality. Huevos rancheros, breakfast burritos, sopapillas, chilaquiles a breakfast enchiladas. Na přání zalité zelenou nebo červenou chile omáčkou (dušené papričky několika druhů, kdo nezkusil, neuvěří jak dobré, zvlášť na jihu státu Colorado a celé New Mexico). Kávu vám naleje servírka se kterou se dá většinou skvěle povyprávět, pokud nemá moc práce.
Kam se chodí?
Kdo spěchá, jde do zařízení některé kombinace kavárny, pekárny a snad “mléčného baru” (pokud se ten termín ještě ve staré vlasti používá). V mých končinách vede firma Dunkin Donuts. Ta má vlastní druh kávy, pečivo jako muffins (bábovička), donuts (koblížky), anebo druh housky zvaný bagel (od slova “beygl” v jidiš, která to převzala z němčiny). V kancelářích je debit karta od Dunkin Donuts oblíbeným dárkem. Za vzdělanější protějšek fy Dunkin Donuts se staví síť kaváren fy Starbucks. Tam si klientela tahá notebooks a místo telefonu čte New York Times a podobné “seriózní” noviny. Zákusky bývají rozmanité a čerstvé a kávu či exotický čaj vám namíchají expertně.
Dá se jít na snídani k McDonalds, což je populární mezi penzisty. Starší síťové restauranty jako třeba IHOP (International House of Pancakes, tedy “ajháp”) nebo Friendly’s nerostou, alespoň na Východě. Obě instituce servírují tradiční ranní stravu, ale lidé buď nemají čas, anebo chtějí lepší výběr.
V domácnostech to bývá jednodušší. Pokud není čas na vejce, je káva z domácího kávovaru a suché zrněné šupinky zalité mlékem. Dětem se často dělá french toast (francouzský toast). Je to krajíc bílého měkkého chleba namočený ve vejci rozmíchaném v mléce a osmažený na pánvi na másle nebo margarínu. Podává se posypaný práškovým cukrem a někdy skořicí, nebo politý syrupem (z kukuřice, nahnědo přibarveným). Francouze by z toho omývali.
Co mám rád já?
Když se nás na snídani sejde více, jsou lívance:
Jogurtové lívance podle Kathleen
2 šálky mouky
2 lžičky prášku do pečiva
1 lžička bikarbonátu sody
2 šálky mouky
1 lžíce cukru (nebo méně)
1 lžička soli
1 šálek bílého jogurtu
1 šálek mléka (nebo trochu víc)
2 vejce, lehce ušlehaná
1/4 šálku rozpuštěného másla
Smíchej mouku, prášek do pečiva, sodu, cukr a sůl. Ve druhé míse zakvedlej jogurt, mléko a vajíčka, pak zamíchej rozpuštěné máslo. Nalej tekutou směs do mouky a zamíchej aby to zůstalo vlhké.
Smaž na vymaštěné pánvi nebo plotně (griddle), naběračkou měř tolik těsta aby měly lívance průměr tak 10-12 cm. Bude jich kolem šestnácti.
Jedna z vnuček lívance obzvlášť ráda.
Kathleen někdy rozkrájí do těsta čerstvé jablko nebo banán. Servírujte horké – někdo si je poleje javorovým syrupem, já přidám bílý jogurt a trochu medu, anebo zavařeninu z černého rybízu.
Dig in! (Dobrou chuť).
Americké kuchyňské míry
1 lžička = 0.5 cl
1 lžíce = 1.5 cl
1 šálek = 2.4 dl
1 pinta = 4.7 dl
1 quart = 9.5 dl
‘Eat breakfast like a king, lunch like a prince, and dinner like a pauper’
(Posnídej jako král, poobědvej jak prince, povečeř jak nuzák).