Své narozeniny (America’s Birthday je častá přezdívka Dne nezávislosti) slaví Amerika 4. července.
Oficiální jméno svátku je Independence Day (Den nezávislosti), ale běžně se říká Čtvrtý červenec (The Fourth of July, The Fourth), podle data kdy Spojené státy vznikly.
Co se stalo
4. července 1776 zástupci občanstva všech třinácti britských kolonií v Severní Americe vyhlásili ve městě Philadelphia nezávislou republiku, zvanou Spojené státy Ameriky (The United States of America). Bylo to už během válčení s britskou korunou, která to brala coby velezradu svých poddaných, vystavených těm nejpřísnějším trestům. Originál dokumentu o nezávislosti, The Declaration of Independence, považují Američané za svůj rodný list. Kdo jsou, jak se jejich země jmenuje a proč se to stalo.
Originální listina je k vidění v rotundě budovy národních archivů, (National Archives Building), v hlavním městě Washinton, DC.
Co Deklarace znamenala pro Ameriku (a pro svět)
Deklaraci otvírají dvě klíčové a pro Západní civilizaci revoluční věty:
“Pokládáme za samozřejmé tyto pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a sledování osobního štěstí.”
“Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou…”
Jinými slovy, mé občanství se rovná tvému, svobodný jsem se narodil a vládnout si nechám pouze s mým souhlasem. Poprvé v historii lidstva se tak objevil koncept lidských práv. Navíc jako odůvodnění vzniku nového, svobodného státu.
Co vyhlášení předcházelo
Jestli se americké kolonie zpod nadvlády Britského impéria dostanou nebylo jisté. V r. 1781 ale George Washington, coby vrchní velitel amerických ozbrojených sil (hlavně vojsko zvané Continental Army), udělil Britům katastrofální porážku u města Yorktown, v kolonii Virginia. Následkem toho britské impérium definitivně rozeznalo Spojené státy v r. 1783 dohodou zvanou Treaty Of Paris.
Kdo listinu podepsal
Padesát šest Američanů; právníci, obchodníci, statkáři – převážně anglikáni, ale i jeden katolík. Vesměs muži zámožní a respektovaní, s příjmy co měla v osmnáctém století ještě tak část evropské aristokracie. Průměrný věk signatáře bylo čtyřiačtyřicet, ale několika z nich bylo jen něco před dvacet, jen dva bezdětní. Každý z nich věděl, že úspěch “Americké revoluce” stav jejich financí a způsob života zásadně nezmění. S jejím neúspěchem ale můžou přijít doslova o všechno. Přesto si veřejně podepsali rozsudek k smrti – trest co britská koruna během válečného stavu automaticky udílela za rebelii a velezradu.
Otci Zakladatelé
The Founding Fathers ukázali světu jak založit nový stát a porazit jednu z nejvyspělejších a nejsilnějších evropských velmocí. Navíc se stylem, kterému Francouz říká sang-froid.
Korpulentní zástupce kolonie Virginia, Ben Harrison, vtipkoval při podepisování deklarace s krátkým a hubeným zástupcem kolonie Massachusetts jménem Elbridge Gerry. Předmětem žertování bylo, jak to bude když je začnou věšet: “… díky velikosti a váze mého těla zemřu za pár minut a budu s anděly, ale Vy, díky lehkosti vašeho, budete tancovat ve vzduchu hodinu nebo dvě než skonáte.” Tehdy nejbohatší Američan John Hancock, předseda sjezdu, se podepsal extra velkým písmem a traduje se, že to komentoval slovy “aby to jeho veličenstvo přečetlo bez brýlí a mohlo zdvojnásobit tu odměnu co na mne vypsalo.”
Text Deklarace nezávislosti končí jejich osobním, nekompromisním prohlášením: “A k podpoře této deklarace, s pevným opřením o ochranu Boží prozřetelnosti, si vzájemně zaslibujem jeden druhému naše životy, majetky a naší posvátnou čest.”
Jak to dopadlo
Britská koloniální správa je vzala za slovo. Devět z nich válku nepřežilo a pět Britové zatkli a dlouho věznili. Řada z nich byla často na útěku, jeden ze signatářů nikdy nenašel svou ztracenou ženu a třináct dětí. Dvě manželky prošly britskou vazbou a “brutálním zacházením.” Dvanácti signatářům Britové vypálili domy a sedmnáct přišlo o všechen majetek.
Ale nakonec tu byla “americká republika”, díky převratnému textu Deklarace nezávislosti a později, Ústavy Spojených států, schopná zakotvit nové státní zřízení na solidních a unikátních právních základech. Unikátních tím, že vyvažují práva a svobody jednotlivce se zájmem většiny. Důkazem jejich soudnosti je, že na těchto dvou dokumentech dodnes stojí celé americké právo.
Den nezávislosti začala Amerika oslavovat hned při prvním výročí, ale národní svátek (placené volno) je to od r. 1938. Pro zajímavost, jednu z prvních velkých veřejných oslav držela farnost Moravského bratrstva ve městě Salem, stát North Carolina. V r. 1783 uspořádala veřejný koncert co dal dohromady jistý Johann Friedrich Peter, s hudbou co nazval Žalm radosti.
Dneska se slaví jako rodinná sešlost a piknik, vojenské základny dají dělostřelbu (jedna rána za každý stát) a skoro každé město a obec pořádá ohňostroje a průvody. Většina lidí vyvěsí americkou vlajku.
(Vynikají televizní seriál na téma Americké revoluce je John Adams – vřele doporučuji).
