Kam posílat v USA děti do školy?

Mladé americké rodiny kvůli “dobré škole” rozhodují kde a jak bydlet, kde pracovat a co je prioritou pro rodinný rozpočet. Až na vyjímky se ale musí spokojit s hlubokým podprůměrem.

 

 

Pro potomstvo tu máte tři cesty ke vzdělání:

Státní školství / Public school system………………………..       86% žáků v r. 2012, 84% v r. 2022

Soukromé školství / Private schools ………………………….        11% žáků v r. 2012, 12% v r. 2022

Učit své děti doma / Homeschooling……………………..         3-4% žáků v r. 2012,  6-7% v r. 2022

Nejhorší výsledky spolehlivě dodává školství veřejné – public education. Rodiče to ví a kdo může, ten je do státních škol nedává.

Státní školství

vzdělání zdarma stát nabízí coby K-12 službu; školka (“K-kindergarten”), plus dvanáct stupňů (1-12). Do první třídy jdou děti většinou v šesti, maximální věk se liší podle místa, ale někde je to i třiadvacet (propadnutí nepřichází v úvahu, neb zavání diskriminací). Docházka se dělí na elementary school, middle a high. Pro stupně 8-12 (high school) jsou často samostatné budovy.

Školní den bývá dlouhý, částečně kvůli dopravě. Američané co mají rodinu dávají přednost bydlení ve svém. Díky tomu jsou školní obvody rozlehlé a žactvo rozváží známé žluté autobusy, Yellow Bus, anebo to dělá někdo z rodiny (pokud se vám nelíbí jak to v jejich školním autobusu chodí).

Vedle nauky nabízí školy sport, kroužky různého rázu – od elektroniky po pomoc postiženým, školní kapelu co pochoduje v medvědicích v průvodech a někde i jesle pro děti žákyň/svobodných matek.

Ředitel je principal, nechybí školník janitor, zdravotní sestra school nurse – větší školy mají i vlastní trenéry přes americký fotbal nebo košíkovou. V řadě škol vyšších stupňů hlídkuje policie (buď uniformovaný příslušník městské policie, nebo Resource Officer (školní zaměstnanec co by jinak dělal tělocvikáře nebo cvičitele bojových nauk).

Výuka je postavená na zásadách převzatých americkou vládou začátkem 19. stol. z Pruska. Pruský systém tehdy imponoval schopností dodat vysokou úroveň vzdělání co nejširšímu segmentu populace a do sedmdesátých let minulého století také nebylo americké veřejné školství to nejhorší. (Jak se pak zhroutilo a proč je dnes 100 miliónů Američanů prakticky negramotných je námět na samostatný článek – určitě to nebylo nedostatkem obecního financování).

Veřejné školy řídí několik autorit. Jednak město/obec skrze školní komisi (School Board) složenou z volených a dosazených občanů, jednak příslušný americký stát skrze svůj úřad pro vzdělání a konečně federální (t.j. národní) ministerstvo.

Školní personál a výdaje platí obec z vlastních daní, stát a federál přispívají úkoly, radou, trestáním a subvencemi velice pečlivě směrovanými. Mnoho lidí vidí základní problém právě v těžké, levé politizaci a byrokratizaci celého amerického školství.

Pokud zvolíte bezplatné veřejné vzdělání, musí to být většinou škola ve vašem školním obvodu – proto ta starost kde bydlet. Dá se zhruba říct že tak do čtvrté třídy se vaše děcko naučí tolik, co vrstevníci v rozvinutých zemích. Od čtvrtého stupně výš riskujete že začne zaostávat. Státní školy zřídka nechávají žáky co nestačí držet krok propadnout – znamenalo by to jejich horší ohodnocení a navíc by riskovali nařčení z diskriminace (nic horšího se státním zaměstnancům nemůže stát). A tak je běžné ztravit 12 let v základní škole, zůstat negramotný, ale mít dobré vysvědčení a být doporučen pro vyšší studia.

Soukromé školství

Z celkového počtu privátních škol v USA je asi 75% církevních, ze kterých jsou asi polovina katolické. Privátní školy jsou obecně menší než státní, asi 44% z nich pro méně než 300 žáků. Přes 60% státních škol je pro více než 500 žáků. Průměrné školné na privátní škole bylo v r. 2021 $12,790. Ale výška školného má široké rozpětí, typická katolická škola účtuje za školní rok $9,720, zatímco privátní ne církevní školy $19,590. Průměrný náklad na studenta ve státní škole stojí daňové poplatníky $14,347. (Data z federálních zdrojů jako U.S. Census Bureau)

Stojí to za to? Noviny Chicago Tribune v r. 2004) že 40% učitelů a učitelek z veřejných škol města Chicago soudí že ano a posílá vlastní děti do škol privátních  (dneska to je patrně mnohem víc).

Učit své děti doma

Třetí cestou výuky je domácí výuka – “home schooling”. Posledních dobou tento trend každoročně stoupá a americká společnost to už nebere jako novinku, nebo zvláštnost spojenou s “alternativním” způsobem existence.

Na otázku “proč učí své děti doma” většina rodičů uvede tři body:

• Nedůvěru ke školnímu prostředí (kulturní stupeň žactva, bezpečnost, drogy)
• Akademickou úroveň výuky
• Přání vychovat své děti podle vlastních mravních a duchovních norem

Vyučovat děti doma má právo každý Američan, ovšem podmínky určuje každý americký stát jinak. Porovnávání čeho se děti naučí doma a v tradičních školách ukazuje že domácí nauka dodává lepší akademické vzdělání a rychlejší dospívání. (Dobrý zdroj informací o americkém domácím vzdělávání děti je organizace HSLDA).

Jsou děti se zájmem o vyšší studie v nevýhodě že mají jen vysvědčení od rodičů? Nikoliv – americké privátní university (včetně těch nejslovutnějších) přijímají studenty z domácích škol každý rok. A navíc domácí výuka odstraní všechno co často dělá školní léta pro děti tou nejhorší dobou jejich vyrůstání.

Kam tedy děti za vzděláním poslat? Jak by řekl Karel Havlíček – “Vše záleží na okolnostech.“ Osobně jsme se se ženou rozhodli začátkem devadesátých let pro domácí výuku obou našich dcer a ani my, ani ony toho nikdy nelitovali.