Anketa magazínu AmusingFacts říká, že 53% amerických dívek nepromine ctiteli kdyby na ně na Den Valentýna zapomněl.
14. únor je tedy důležitý svátek, slavený víc než polovinou národa. Nepřináší jen jiskru romance po uši zamilovaným párům a zralým manželstvím, ale i solidní, třinácti-miliardový obchod několika sektorům americké ekonomiky.
Ke Dnu Valentýna v Americe patří písemné přání, čokoláda, květiny, plyšová zvířátka, nebo romantický večer v dobrém podniku. Valentinských přání Američané odešlou ročně okolo 180 miliónů – víc se tu posílá jen na Vánoce.
Ačkoliv je v první řadě svátkem milenců, je také obvyklé v rodinách dávat něco dětem. Muž udělá ten pravý dojem když reservuje na Den Valentýna večeři pro dva. Protože taková věc vyžaduje značný předstih a plánování, je to pozornost něžným pohlavím velice ceněná.
Zvyk přišel do koloniální Ameriky z Anglie, kde poprvé spojil jméno zapomenutého svatého s romantickým vztahem Geoffrey Chaucer. Ten v r. 1381 napsal báseň Sněm ptactva, kterou věnoval anglickému králi jménem Richard II a jisté Anně České, (zvané také Anna Lucemburská), dcery císaře Karla IV, k jejich zasnoubení. Jeden verš tam říká že “stalo se na sv. Valentýna, kdy každý pták přijde družku si najít”. Z verše se stala národní tradice posílání psaných přání a výměny dárků mezi milenci.
Ameriku svátek naplno chytil v polovině devatenáctého století, kdy americká podnikatelka jménem Esther A. Howland, původem ze státu Massachusetts, navrhla první pohlednice s námětem Dne Sv. Valentýna. Nejprve je dělala podomácku, ale líbily se tak že brzy vybudovala velice úspěšnou firmu zakotvenou na masové produkci přání a pohlednic.
Se Dnem Valentýna je také spojený tzv. Valentinský masakr. Během Prohibice postřílela 14. února 1929 ve městě Chicago skupina gangsterů v jedné garáži sedm členů konkurence. (Al Capone byl sice během incidentu na dovolené ve státě Florida, ale bylo to nepochybně jeho dílo).