Porážku Německa slaví Spojené státy jako Victory in Europe Day, (Den vítězství v Evropě). Kolikrát ale Třetí říše v květnu 1945 kapitulovala a komu není tak jasné. Nebylo to jen jednou.
Konec války v Evropě
Pro Spojence (což už tehdy skoro výhradně znamenalo americkou vládu), byl konec války v Evropě vítaný. Válka s Japonskem pokračovala, ale po pádu Třetí Říše se Amerika mohla soustředit výhradně na Pacifik. Pro Evropu to znamenalo konečně mír, ale euforie brzo vyprchala.
Porážka Německa a podíl co na ní měly Spojenci se dá posoudit jako triumf, ale i jako zahozená příležitost zastavit agresivní politiku Stalina. Německo nakonec kapitulovalo 8. května, ale válka mohla skončit mnohem dříve.
Německo na jaře 1945
Podmínky pro rychlou porážku Německa a obsazení Berlína Spojenci se začaly tvořit už začátkem dubna. 6. dubna gen. Montgomery hlásil že má Berlín na dosah a že by měl být Spojenci dobytý. Americká 9. armáda byla v Magdeburgu, 80 km od Berlína. Podle ní před Berlínem nebyly “žádné německé síly co stojí za zmínku.” Rudou armádu Němci dočasně zastavili na Odře a až do 16. dubna na Berlín nevyrazila.
Ale gen. Eisenhower, Supreme Allied Commander of the Allied Expeditionary Force, (Vrchní spojenecký velitel Spojenecké expediční síly) návrhy na obsazení Berlína zamítl. Argumentoval že to není vojensky nutné a nebude zbytečně riskovat americké životy pro politiku. Podle něj šlo o to Německo vojensky porazit. Jaké budou v Evropě nové hranice, státy a vlády ať diskutují politici po válce.
Navíc Eisenhower do konce dubna věřil německému klamu o “Alpenfestung” (Pevnosti Alpy) a poslal většinu své armády do Bavorska, ne k Labi. 12. dubna zemřel president Roosevelt a nastoupil Truman, jeho vice-president. (Toho Roosevelt do té doby nezasvěcoval do žádné důležitější vládní politiky, držel ho stranou a nedůvěřoval mu).
Výsledkem bylo, že Stalin neztratil iniciativu při své přípravě poválečného “uspořádání věcí.” Jediný západní státník který to předvídal a snažil se tomu předejít byl Winston Churchill. Ptal se amerických kolegů “K čemu je vojenské vítězství co dodá politickou prohru?”, ale Spojence vedla americká vláda, ne on.
Kolaps německého velení
Druhá světová válka neskončila pádem Berlína, ale bez velké pozornosti už de facto 3. května. Na baltickém pobřeží, v německé provincii Schleswig-Holstein.
29. dubna se na Hitlerův rozkaz stal říšským presidentem a vrchním velitelem adm. Karl Dönitz. Den nato Hitler spáchal sebevraždu. Dönitz vedl Třetí říši z městečka Flensburg u dánské hranice. Podle všeho chtěl kapitulovat co nejdříve, aby spojeneckou frontou mohl “projít” do zajetí co největší počet německých vojáků a civilistů. Jeho vláda 2. května kontaktovala Brity stran vyjednání příměří a 3. května gen. Montgomery delegaci zástupců německého vrchního velení přijal. Poslal je zpátky s ultimátem kapitulovat do 24 hodin.
Co následovalo byla ze strany Západních Spojenců chaotická, týdenní improvizace a dohadování mezi americkým a britským velením, vládami a Vrchním spojeneckým velitelstvím v Evropě (SHAEF).
Časování kapitulace
- května se německá delegace vrátila a v 18:30 gen. Montgomery, “zastupujíc vrchního velitele SHAEF”, kapitulaci přijal. Za německou stranu podepsal gen. Friedeburg. Zároveň podřídil Spojencům německou vládu, co z Flensburgu spravovala zbytek všech německých a Německem okupovaných území. První kapitulace skončila.
- května začal britský štáb dávat instrukce německému státnímu aparátu ve Flensburgu. V 7:30 poslal gen. Montgomery německou delegaci letecky do Remeše, kde sídlil vrchní velitel Spojeneckých sil, gen. Eisenhower. Montgomery mu předtím poslal zprávu o průběhu německé kapitulace s tím, že očekává další rozkazy. Eisenhower neprojevil velký zájem, německou delegaci nepřijal a nechal je dva dny sedět se svým náčelníkem štábu a šéfem vojenské rozvědky. Těm Němci zopakovali co s nimi probral gen. Montgomery.
- května objevila americká strana “problém” s pravomocí německé delegace jednat vedle Spojenců i s Ruskem. Montgomery tedy dodal letecky dalšího člena německé delegace, kterým byl gen. Jodl. Ten byl údajně zmocněn podepsat cokoliv bude požadováno.
- května ráno, ve 2:41, pak v Remeši proběhla druhá ceremonie podepsání kapitulace. Za SHAEF (vrchní spojenecké velitelství), podepsal gen. Smith (náčelník štábu), za Sovětský svaz gen. Susloparov (přidělenec u SHAEF), svědkem byl francouzský gen. Sevez. Druhá kapitulace skončila.
Následující den Spojenci zjistili, že zatím nikdo neuvědomil Stalina (gen. Susloparov se druhé kapitulace zúčastnil jen proto, že byl jediným sovětským zástupcem po ruce). Stalin oznámil že předešlé kapitulace neplatí, Německo bude kapitulovat v Berlíně (okupovaném Rudou armádou) a že Spojenci mohou vyslat své zástupce, pokud mají zájem.
Závěr
President Truman a ministerský předseda Churchill tedy odložili své projevy o pádu Třetí říše o jeden den. 8. května podepsali v Berlíně ve 23:30 za Německo bezpodmínečnou kapitulaci Keitel, Friedeburg a Stumpff, za Sovětský svaz maršál Žukov a za Spojence Tedder, Tassigny a Spaatz.
Po třetí kapitulaci se tedy mohlo konečně začít slavit a mapa Evropy dostala podobu co jí vydržela do roku 1989.
