Případ Snowden

Kdykoliv hledá Američan politický exil u levicových či autoritativních režimů, soudím na hlubokou naivitu nebo duševní poruchu. 

Tak mi zprvu připadal i Edward Snowden, ale po jeho vánoční zdravici mám dojem, že ten člověk patří mezi těch pár exulantů co skutečně mají Spojené státy za Velkého Satana. Co provedl?

Asi tři měsíce držel coby zaměstnanec soukromé firmy pracující na státních zakázkách povolení k přístupu k tajeným informacím. Množství tajných informací zcizil, dal k dispozici tisku a opustil USA hledat ochranu v Rudé Číně a posléze v Putinově Rusku.(Udělat to vládám obou zmíněných zemí, byl by on a jeho blízcí už půl roku nezvěstní a na otázky médií co se stalo by vládní mluvčí krčili rameny – “ni slůcha, ni důcha”). Americká vláda, zákonodárci, justice a média místo toho vedou veřejnou debatu na téma jestli, coby zbývající supervelmoc, má USA něco takového jako sběr informací o spojencích a protivnících vůbec dělat.

Zastánci toho, co Snowden udělal (jsou i na pravici) tvrdí že NSA, rozvědka co analyzuje elektronické komunikace, nezákonně získávala osobní informace a tato ostuda povede k její přestavbě a obrození. Jeho kritikové soudí, že Snowden je zrádce co těžce poškodil schopnosti amerických rozvědek chránit občany Spojených států a legitimní zájmy jejich země. (Což není v blížící se éře kapesních nukleárních náloží, privátních dronů a “asymetrického” ohrožování populací civilizovaných zemí bandami fanatiků malý úkol).

Debata se točí kolem dvou hlavních bodů:

• NSA porušila ústavu sledováním telefonních a datových komunikací amerických občanů (Čtvrtý Dodatek – bezpečnost soukromí vůči neopodstatněné úřední prohlídce)
• NSA špehovala členy cizích vlád

K prvnímu bodu se nedávno vyjádřil federální sudí Richard Leon rozhodnutím, že sledování elektronického provozu “může být neústavní”. Jestli má ale soud co sudí Leon řídí pravomoc rozhodovat o této věci je sporné a do dnešního data rozhodlo 15 ostatních soudců v 35 podobných případech ve prospěch NSA. Klíč je v tom, že záznam že benzínová pumpa ve státě Nebraska volala 14 dní dvakrát denně tabáčnictví v Mogadišu spadá pod “údaj o údajích”- tzv. “metadata”. To považuje americká justice za informaci ne veřejnou, ale zároveň ne za úplně privátní, protože neidentifikuje osoby a nezaznamenává obsah hovorů.

Americký Nejvyšší soud rozhodl v roce 1974, že vládní agentury pro sběr “metadat” soudní povolení nepotřebují.

V druhém bodě není jasné, proč by měli mít v této věci členové cizích vlád stejnou ochranu jako američtí občané. Veterán z Mossad k tomu údajně poznamenal: “ … vy odposlouchávate nás, my odposloucháváme vás. My ale nemáme tak ukecané techniky…”  

Ve své vánoční zdravici Snowden řekl, že “americká vláda sleduje vše, co děláme” – což je nesmysl a věc nemožná. Dále řekl, že “děti co dnes vyrůstají, nikdy nepoznají co to je mít vlastní, soukromý prožitek – myšlenku nikde nezaznamenanou a nerozebranou” – další nesmysl. Jeho tvrzení, že americká vláda dělá co předpověděl George Orwell, svědčí jen o tom, že jeho věci buď nečetl, anebo nepochopil. Co má s ochranou soukromí dělat americká politika na Středním Východě nebo věznice na Guantanamo také neobjasnil.

Pomáhají Snowden a jeho příznivci věci občanských svobod? Podle mne pomáhají hlavně tzv. pokrokovým silám, bojujícím proti americkému imperialismu a nezkrocenému kapitalismu (tedy nezávislosti a prosperitě svobodného světa).
Nobelova cena míru, která podobné zásluhy ctí, mu zatím unikla. (Navrhnut jedním švédským sociologem ale byl). Proč ho tedy nepoctít vzkříšením Mezinárodní Leninovy ceny míru?

Pro řadu z těch, pro které je Snowden hrdina, mívala Leninova cena (do roku 1956 Mezinárodní Stalinova cena za posilování míru mezi lidmi) po světě prestiž. Jejím posledním laureátem byl Nelson Mandela a dostaly ji i tak mírotvorné, mimořádné figury jako gen. Ludvík Svoboda, Prof. PhDr. ThDr. Josef Lukl Hromádka, Angela Davis, Jánoš Kadar, nebo Fidél Castro. 

Cena sice zanikla se Sovětským svazem, ale nepochybuji, že pro presidenta jakým je Vladimír Putin by byla její rehabilitace maličkostí (spolu s ostatními relikviemi té éry).

P.S.

18.3.2014 se Snowden zúčastnil formou telekonference sjezdu organizace TED. Její uvaděč Chris Anderson po jeho vystoupení poznamenal: “Jestli chce NSA odpovědět, prosím ať to udělá.” 

20.3.2014 jim za NSA formou video rozhovoru odpověděl jeden z jejích zástupců ředitele, Richard Ledgett. Jeho projev je zde, doporučuji.