Pledge Of Allegiance – vyznání amerického vlastenectví.

texas students pledgePojem “vlastenectví” je sice v americké společnosti od šedesátých let pod palbou pokrokových segmentů populace, ale Pledge Of Allegiance (Slib věrnosti) zná každý Američan.

Jeho autor to přitom složil k propagaci socialismu. 

Pledge Of Allegiance:

“I pledge allegiance to the flag of the United States of America, and to the republic for which it stands, one nation under God, indivisible, with liberty and justice for all.” 

(Slibuji věrnost vlajce Spojených států Ameriky a republice kterou představuje; jeden národ pod Bohem, nedělitelný, se svobodou a spravedlností všem).

Američan zná také předepsaný způsob jak slib recitovat; “…v pozoru čelem k vlajce, s pravou rukou na srdci. Členové ozbrojených sil a přítomní neuniformovaní  veteráni mohou salutovat.”

Slib věrnosti napsal jistý Francis Bellamy v r. 1892, činný na americké politické scéně. Přesvědčením socialista, nebyl prvním co usoudil, že totalitní politika se lépe prodává kamuflovaná vlastenectvím (“národní socialismus”)

Co v jeho textu ale lidé našli nebyla teorie o vykořisťování člověka člověkem. Spíše docela věrné vyjádření pocitů Američana, když se mluví o Americe. Slib věrnosti se začal rychle šířit ve veřejných školách, kde učitelé věřili, že mimo jiné pomáhá dětem přistěhovalců s přizpůsobováním. Postupně slib začaly používat ostatní veřejné a privátní instituce a v r. 1942 byl přijatý americkou sněmovnou za oficiální projev.

steve breen pledgeDneska slibem začíná školní den ve většině amerických států; žactvo může mít podle zákonů svého státu právo se nezúčastnit. Otvírá jím svoje zasedání sněmovna U.S. Congress a řada státních těles a radnic a je běžně slyšet při schůzích různých soukromých spolků.

Že je Slib věrnosti známý i mimo USA poznala moje dcera při studiích během svého “semestru v zahraničí” na universitě ve městě Freiburg, v Německu. Při jedné z debat na obvyklé téma “Američané dobří, americká vláda zlá” se jí němečtí vrstevníci zeptali, jestli zná text slibu Pledge Of Allegiance. Když jim to z hlavy pobaveně odrecitovala, němečtí debatéři poskočili a začali jí vysvětlovat, že právě dokázala co z ní, a všech Američanů, dělá nevědomé imperialisty.

Inu, podle sebe soudím tebe. Že by někdo mohl být rád Američan, bez upírání práva ostatním být co chtějí, je asi v Evropě stále ještě nový koncept. Možná s výjimkou Lucemburska, kde je za neoficiální národní motto krásná věta “Mir welle bleiwe wat mir sinn.”

* Text k ilustraci: “Kevin, máš právo si při slibu nestoupnout, ale tady ti představuji někoho, kdo se nemůže postavit protože to právo bránil.”

Leave a Reply

Your email address will not be published.