O tvrdosti americké společnosti

statue of liberty and fireworksV Evropě jsem několikrát slyšel výraz “americká tvrdost”. Ta se má se projevovat tím, že Američan v tísni nemůže spoléhat na pomoc od státu, od obce nebo od bližních a musí najít řešení sám.

Americká sociální síť samozřejmě existuje, ale něco na tom je. Výraz “americká tvrdost” mi připomněl fejeton amerického novináře a politického komentátora jménem Michael Barone s podobným titulkem; Tvrdá a Měkká Amerika. Píše:

Jedna z našich národních zvláštností je, že produkujeme  občany velice neschopné v osmnácti a neobyčejně schopné ve třiceti. Osmnáctiletý Američan typicky skóruje při zkoušení mnohem níže než jeho protějšky v ostatních vyspělých zemí. Všimněte si, jak si neví rady první den v práci u McDonald’s, nebo někde za pultem v drogerii. Každý vidí že nevědí jak vrátit drobné, nebo jak zařídit aby se fronta zákazníků pohnula.  

Ale kolem třicítky jsou Američané prokazatelně ti nejschopnější lidé na světě. Vytvářejí stále silnější a živější privátní ekonomický sektor, přichází s vědeckými a technickými poznatky co jsou světovou špičkou, poskytují nejlepší lékařskou péči na světě a dají dohromady nejúčinnější a nejpružnější armádu co kdy svět viděl. A netýká se to jen několika výjimečných osob – americký talent se projevuje v širokém rozsahu. Proč to tak je? 


Protože naše děti od šesti do osmnácti let žijí převážně v prostředí, kterému říkám “Měkká Amerika”; části naší společnosti kde je málo soutěžení a odpovědnosti. 

Naproti tomu po dvanáct let, mezi osmnáctkou a třicítkou, žije většina Američanů v “Tvrdé Americe.” Ta existuje v prostoru amerického života řízeném soutěží a odpovědností, kde vojáci cvičí při ostré palbě. “Měkká Amerika” chce dodat sebeúctu. “Tvrdá Amerika” naučí vyhrávat.

Tolik Michael Barone. Jeho postřehy o tom co tvaruje americkou povahu mezi osmnácti a třicítkou jsou podle mne na tělo. Zajímalo by mne, co si myslí o tomto pohledu na fáze amerického života ve světě…

Leave a Reply

Your email address will not be published.