Má smysl investovat do americké ekonomiky?
Index Dow Jones pro New York Stock Exchange, největší americkou bursu, je stále pod hodnotou které dosáhl v r. 2007. Trh s nemovitostmi se nehýbe, nezaměstnanost je vysoká a konec hospodářského útlumu zatím v nedohlednu. Tok zahraničních investic do USA plyne dál.
To, že světové podnikání věří v dlouhodobou prosperitu amerického hospodářství, je opakem populárních úsudků o globalizačních trendech. Podle těch jsou pro globální investory klíčovými ukazately co nejnižší platy, absence regulací stran ochrany prostředí a zaměstnanců a stupeň korupce/spolupráce ze strany místní vlády.
Kambodža je tak nepochybně “levnější” alternativou pro vybudování automobilky než jsou Spojené státy. Nicméně Volkswagen, třetí největší autovýrobce na světě, otevírá závod za 1 miliardu USD ve městě Chattanooga, stát Tennessee. 2 000 míst pro americké zaměstnance a solidní injekce hospodářské aktivity pro region. Japonská Toyota zase zaměstnává 2 000 lidí ve státě Mississipi a koncern Thyssen Krupp nedávno postavil výrobní komplex blíže města Calvert, stát Alabama, za 5 miliard USD.
Typickým cizím investorem v USA je dneska kanadský výrobce stavebnin, jihoafrická chemička, korejský výrobce automobilových součástek nebo norská naftová těžební společnost. Zahraniční firmy (FDI – Foreign Direct Investment) zaměstnávají ve Spojených státech zhruba šest miliónů Američanů. Zajímavé je, že průměrný plat je u FDI firmy v USA o třetinu vyšší než co si vydělá zaměstnanec firmy s americkým vlastníkem. Dobrá zpráva pro kvalifikované Američany a známka o kvalitě podobných investic.
Američtí odpůrci globalizace argumentují, že obchoď s Čínou připravil Spojené státy od r. 2001 skoro o tři milióny pracovních míst. I kdyby to byla pravda, (podobné výpočty jsou spekulativní), zahraniční investice to víc než nahradí.A nejenom investice z Evropy, Japonska nebo Koreje. Čína má pro zahraniční investice v tomto desetiletí vyhrazenou pěknou sumičku dvou biliónů USD. Pokud se bude čínské hospodářství a společnost dále liberalizovat, (což může být, ale nemusí), větší část těch peněz skončí ve Spojených státech.
Pro zajímavost, Wall Street Journal nedávno napsal, že polovina čínských milionářů má zájem o americké občanství a možnost eventuálního přesunu svého podnikání a kapitálu do Států… Kdybych byl členem čínského politbyra, doporučil bych liberalizovat.
Myslím, že v okamžiku, kdy polytbiro liberalizuje, už to dlouho nebude trvat a celé polytbiro půjde do… No však my víme kam :-))
To jen soudruh Gorbačov si myslel, že když to uvolní, tak se nastartuje další úspěšné etapa socialismu a podobně jako všichni levičáci celého světa si neuvědomil, že řízená ekonomika a svoboda jsou dvě zcela protichůdné věci.
Mluvil jsem nedávno s jedním ukrajinským podnikatelem, který žije v Brně již více než 17 let. Na prázdniny jezdí do staré vlasti a po návratu v září mi líčil jak mu začátkem července volal jeden až dva kamarádi denně s dotazem jak to udělat aby se dostali do České republiky na trvalý pobyt. Pak v půlce července nechal proruský ukrajinský prezident zavřít expremiérku Tymošenkovou a frekvence telefonátů se stejným obsahem stoupla na 10 – 15 denně.
A myslím, že podobná příhoda osvětlí "investiční prostředí" podstatně více, než verbální projevy a ujištění politických představitelů :-))
ekonomiky 😉
viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomika
a viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomie
Ekonomiky! Diky za opravu, Anonymni. V pouzivani vyrazu ekonomie vs. ekonomika je cestina presnejsi nez americka anglictina.
Pane Horský,
když to Vaše nadšené povídání čte věcí neznalý člověk tak by snad věřil, že americká ekonomika, zejména tedy z pozice střední třídy a trendu její životní úrovně, počínaje možnosti zaměstnání a rozumně placeného zaměstnání jsou oukej.
Když pracujete v "sales", tedy prodeji a zajímáte se o ekonomii, můžete mě popsat jaký vliv má poválečný monopol USA na tištění a stále více nekontrolované tištění světové rezervní měny, tedy toho, co před 30 lety francouzský MF a pozdější prezident, Giscard dEstaigne označoval za extraorbiotant priviledge? Mám dojem, že kdyby USA toito cestou po 60 let neparazitovaly na zytku světa, údajná efektivita jejich ekonomiky, životní úrověň a zadluženost by byly ještě o dost horší.
Milý Anonymní, díky za komentář. Jaké závěry si čtenářstvo dělá z mého psaní mně nezajímá tolik jako jejich názory na uvedená témata. Míra jejich "znalosti věcí" už vůbec ne. Moje subjektivní úvahy o americkém hospodářství stranou, rozhodnutí firem jako ThyssenKrupp a řady jiných svědčí o tom, že spousta chytrých ne-Američanů vidí budoucnost amerického trhu positivně. Američan by řekl "Dávají své peníze tam kam svoje řeči" – a určitě ne kvůli jejich pro-americkému sentimentu.
Že americká ekonomika není v optimální formě je evidentní a najít v ní snadné, zajímavé a dobře (rozumně) placené zaměstnání je problém, jako vždy… Pokud narážíte na dohodu v Bretton Woods, ta proběhla v r. 1944, tedy technicky ještě za války. Za americkou stranu jednal Harry White (sovětský agent – viz Venona Papers), za Brity tam byl Alan Keynes, zastánce myšlénky že trh je podřízený státnímu zájmu. Klíčové civilizované státy jako Anglie byly bankrot, Rusko bylo nepostradatelný spojenec, Německo pomalu srovnávané se zemí, bankrot Čína oficiální spojenec proti Japonsku- a USA měly dodat finance a pravidla pro poválečnou rekonstrukci. Je pravda že dohoda udělala z dolaru pro členy jedinou "tvrdou" měnu (jen dolar byl krytý zlatem), ale kdo by v r. 1945 chtěl třeba libry. Vyčítat USA tištění peněz je správné, ale není to dneska EU co si přeje z tohoto zdroje nějaký ten "bailout"? Giscard dEstaigne a fiskální konservatismus? Možná snil o velikosti Francie, ale to mu nezabránilo nechat se obdarovávat diamanty od císaře Bokassy, údajně lidojeda.