Den narcisů plní pokladny občanským spolkům

DaffodilDay 220

Na jaře pravidelně dávám jeden weekend ve prospěch občanského spolku kde jsem členem. Smažím and prodávám ve stanu na výročním trhu a festivalu zvaném Daffodil Day (Den narcisů). Co je to za trh?

Tento trh ve městě Meriden, státu Connecticut je to po zimě první velká slavnost pod širým nebem. Festival pořádá radnice na městském pozemku, v parku jménem Hubbard Park, rozlohou 700 hektarů jednom z největších městských parků ve státě. Městská správa v parku už řadu letu sází a opatruje tisíce žlutých narcisů, kterým se tam zjevně daří. Konce dubna už jich většina vadne, ale zato je víc teplo a dlouhé turistické cesty po parku jsou po zimě zas v provozu. Proto je Den narcisů oblíbená atrakce i pro tu aktivnější část obyvatelstva, které se nad pouťovými pochoutkami jako vata nebo fried dough (smažené těsto) zdvíhají vlasy. Festival založili radní asi před 30 lety s tím že to nebude záležitost obchodní, ale v první řadě věc veřejná. Hlavní stan, kde jsou stoly a pódium pro muziku, je proto rezervovaný pro občanské a dobročinné spolky.

Je to stan jídelní a co vystavovatelé budou nabízet se předem organizuje. Tím se částečně předejde situacím, kdy by třeba místní episkopálové prodávali praženou kukuřici hned vedle místní organizace politické strany prodávající totéž. Návštěvnictvo neplatí za pochoutky v hotovosti ale kupóny, které si koupí v boudě od oficiální komise.

Vystavovatelé po skončení festivalu odevzdají svou lístkovou tržbu komisi, ta je spočítá, strhne si 15% na náklady a vystaví spolku za zbytek šek. Narozdíl od jiných funkcí co radnice provozuje nejsou s tímto systémem potíže a stížností na práci komise je minimum. Město na podnik nedoplácí, ale ani moc nevydělá (má extra výdaje za zabezpečení a provoz autobusů z různých parkovišť do areálu).

Kdo vydělává jsou místní občanské a dobročinné spolky. Představují se tu spoluobčanům a i širší veřejnosti z ostatních částí státu – tisícům lidí kterým se možná líbí co dělají, ale těžko najdou čas sednout a poslat jim příspěvek. Navíc příprava jídla a pití nevyžaduje od spolku velkou finanční investici – suroviny jsou laciné. Co je drahé je lidská práce, kterou dodává členstvo a přátelé. Např. katolická farnost a škola jménem St. Stanislaus začíná s přípravou na Den narcisů víc než měsíc napřed, kdy dobrovolníci z řad rodičů a farníků chodí dělat pierogi.

Vedle hlavního stanu město pronajímá prostor pro boudy malým obchodníkům. Věci jako keramika, humorné cedule do zahrady, vonné svíčky, ozdoby z mušlí, umělecké řezbářství apod. Kupodivu, když jsem mezi boudami o přestávce koloval, zjistil jsem že trhovníkům se vyplácí přijet i z takové dálky jako je Maine nebo Pennsylvania. V r. 2010 náš spolek nabízel jako každý rok hamburgers, párky, smažené kuřátko a limonádu z čerstvě vymačkaných citrónů. (Náš politický soupeř prodával sušenky a zmrzlinu – jaký pán, taký krám…)

První den, v krásnou  slunečnou sobotu, šla limonáda na odbyt velice dobře. Slunce svítilo tak silně, že pár zákazníků co nemohlo odolat žízni brblalo: “Tomu bych nevěřil, že kupuju limonádu od Republikánů!”

Na to já: “Ale, ale, vždyť Republikáni jsou také lidé. A navíc, my ždímáme citróny – ne daňové poplatníky.”

V neděli pršelo, což je skoro tradice. Nicméně, vyprodali jsme co mohli, nazmar nepřišlo nic a spolková pokladna dostala slušnou sumičku. O recept se podělím, pokud je váš spolek postižený pro-americkým sentimentem, můžete servírovat originál.

Tento osvěžující letní nápoj je čerstvá šťáva vymačkaná z citrónů (pro chuť kritické), cukrový syrup, voda a led. (Syrup je pískový cukr smíchaný s vodou v poměru 1:1, tekutina přivedená do varu a schlazená – tím se cukr dokonale rozpustí a neklesá ke dnu).

Limonáda se servíruje ve sklenici s ledem a kůrou ze čtvrtky vymačkaného citrónu.

Citronáda amerického venkova: 

1 gallon/128 uncí citronády se namíchá z 24 uncí citronové šťávy, 24 uncí jednoduchého syrupu a 80 uncí vody.

 

One Response
  1. Vit

Leave a Reply

Your email address will not be published.